Adaptogeny jsou byliny (a někdy i houby), které se tradičně používají při dlouhodobé zátěži a stresu. Stres sám o sobě není nepřítel – problém je distres, když je stres dlouhý a tělo nestíhá regenerovat. V takové situaci hrají roli i kortizol, spánek a únava. Nejpoužívanějším adaptogenem je ashwagandha (vitánie snodárná neboli Withania somnifera), která se často volí při potřebě zklidnění a lepší večerní regenerace. 

Osnova:

1. Stres není zlo. Zlo je, když nekončí.
2. Když se distres neřeší: vyčerpání a vyhoření
3. Za vším hledej vlastní hormonální koktejl
4. Jak uniknout z vlastního biochemického vězení?
5. Ashwagandha (vitánie snodárná): proč je #1 adaptogen na stres

Stres není zlo. Zlo je, když nekončí.

Všední klasika. Ráno otravný budík, okamžik poté na pozadí šedé kůry naskočí sáhodlouhý seznam úkolů. Prostě z nuly na sto za dvě vteřiny. To nedokáže ani elektrický supersport. Kolotoč práce-rodina-hypotéka-druhá práce-rozvod-alimenty atd... udržuje tělo v neustálém napětí. Jak se nezhroutit, překonat sám sebe, vytrvat, aniž by to mělo vliv na funkci (funkce)?

Odpověď se nachází v porozumění chemické laboratoři vlastního těla a současně v moudrosti přírody, která nám z rostlinné říše nabízí fantastické spojence. Stres sám o sobě představuje vnitřní odezvu na podněty zvenčí. Je to prastarý mechanismus, evoluční nástroj, díky kterému můžeme tu lépe, tu hůře zvládat různé nástrahy života. Stres sám o sobě není nepřítel. Klíčová je jeho délka a intenzita:

1. Eustres

Eustres jako krátkodobý stres, je skvělý sluha. V očekávání důležité prezentace v práci, sportovního výkonu nebo třeba státní zkoušky se tělo přepne do boost módu. Zornice se rozšíří, srdce bije rychleji, mozek a svaly jsou přednostně zásobeny kyslíkem a živinami. Tento stav zvyšuje soustředění, motivaci a fyzický výkon. Jakmile situace pomine, tělo se pomalu vrátí do normálu.

2. Distres

Distres, ta hnusně plíživá škodná současnosti, je naopak nekonečná smyčka tzv. zhmotněných katastrofických scénářů. Promítají se do něj tlaky v práci, finanční starosti a různé vztahové krize, většinou všechno najednou, aby toho nebylo málo. Organismus nestíhá regenerovat. Člověk se cítí vyčerpanější než žumpa na jaře, je podrážděný a k tomu se přidává neschopnost usnout a tvrdě spát. Tělo padá únavou a mysl je pořád bdělá. Nejkratší cesta k Chocholouškovi.

3. Když se distres neřeší: vyčerpání a vyhoření  

Fatální stres je dlouhodobě neřešený distres. Tedy vlastně konečná. Šlus. Fertig. V lepším případě fyzické i duševní zhroucení (vyhoření), v horším případě je třeba se připravit na odkládané setkání s koronerem. Šetrně řečeno, je to drasticky vysoké riziko infarktu, mozkové mrtvice nebo totálního kolapsu imunitního systému.

Rychlý přehled

Pozn.: Pokud jsou potíže výrazné nebo dlouhodobé, je vždy na místě konzultace s odborníkem.

Za vším hledej vlastní hormonální koktejl

Výše popsané stavy mají na svědomí vyplavené hormony v naší krvi. Jakmile mozek vyhodnotí nebezpečí, aktivizují se nadledviny. Ty začnou z dřeně okamžitě pumpovat do krve hormony adrenalin a noradrenalin (okamžitá mobilizace všech rezerv), s prodlevou za nimi se pak z kůry nadledvin vyplavuje hormon kortizol (co kdyby zranění, infekce, zánět). Když je stres krátký, kortizol se ve velké míře nestihne vyplavit. Jakmile ale stres trvá a nekončí, vysoká hladina právě kortizolu rozkládá svalové bílkoviny na glukózu, přebytečná glukóza se mění v tuk, vyplavený inzulín (regulátor hladiny krevního cukru) ztíží buňkám výdej energie. Tělo fyzicky slábne, spolu s ním klesá imunitní odezva, zvyšuje se ukládání tuků, blokuje se spánkový hormon melatonin. Výsledkem jsou únava a nespavost, které dále zvyšují hladinu kortizolu. Kortizol je sluha, bez nějž život není možný, ale jako pán je život zkracující. Tak vzniká začarovaný kruh, který je velmi těžké rozpojit.

Jak uniknout z vlastního biochemického vězení?

Tady je na řadě tzv. biohacking, soubor rituálů, uvolňujících cvičení, bylinných molekul i moderních technologií, což všechno dohromady představuje funkční přírodní štít proti vyhoření, potažmo zhroucení. Psychohygiena zde hraje velkou roli a s ní souvisí i přísná on-line restrikce. Dále pak mohou pomoci byliny s prokazatelným, leč nespecifickým účinkem, které prodlužují adaptační fázi stresu, tedy stresu, který je do jisté míry motivující a přínosný. Adaptogeny. Adaptogeny obrazně fungují na principu zpětněvazebního regulačního obvodu, jaký známe třeba z chytrého vytápění domu. Jen to není o nulách a jedničkách… Pokud je stresová reakce příliš vysoká, adaptogeny ji jemně tlumí. Pokud je organismus vyčerpaný, podpoří jeho vitalitu. Pomáhají tělu udržovat vnitřní rovnováhu bez vedlejších účinků či rizika závislosti. Geniální záležitost.

Ashwagandha (vitánie snodárná): proč je #1 adaptogen na stres

Adaptogenům dnes vládne vitánie snodárná (lat. Withania somnifera), královna indické ajurvédy, v původním jazyce známá jako Ashwagandha. S cca 26 % na celosvětovém trhu s adaptogeny předčila i tradiční korejský červený ženšen. Proč tomu tak je? Latinský druhový název této byliny je „somnifera“, což lze doslova přeložit jako „přinášející spánek“ a přesně to definuje její největší přínos pro moderního člověka. Když prožíváte těžké období, vnitřek těla, zejména mozek a celá nervová soustava, se chová jako motor s otáčkami v červeném poli. Tak jak jsme zvyklí motor svého „nepřetáčet“, i mozek často potřebuje „sundat nohu z plynu“, protože distres se jako plíživá svině umí nepěkně podepsat na celkové tělesné kondici.

Celé generace našich předků věděly, že klidný a hluboký spánek je základem kvalitního života. Moderní věda prozkoumala mechanismy i chemii spánku a empirii potvrdila. Ashwagandha se zdá být klíčem ke klidnému bytí a zdravému spánku, protože především nefunguje jako klasické prášky na spaní, které jen tlumí. Ona harmonizuje unavený a utahaný organismus zevnitř. Pomáhá tělu přirozeně regulovat stresovou odpověď, čímž vytváří ideální podmínky pro hluboký, nepřerušovaný a kvalitní noční odpočinek. Ráno se pak člověk probouzí skutečně odpočinutý, nikoli jako mátoha pytlem praštěná. 

Pokud chcete ze síly Vitánie snodárné vytěžit maximum, zaměřte se na kvalitu doplňku stravy. Hledejte standardizované extrakty z kořene (například celosvětově uznávaný KSM-66), které garantují přesný obsah účinných látek – withanolidů. Ashwagandha se obvykle užívá ve formě kapslí nebo prášku. Pro podporu spánku a zklidnění po náročném dni je ideální užívat ji v odpoledních nebo večerních hodinách. Pamatujte, že adaptogeny potřebují čas – první znatelné výsledky v oblasti duševní pohody a lepšího spánku se obvykle dostavují po několika týdnech pravidelného užívání. Ashwagandha je jedním z nejvíce probádaných přírodních nástrojů, které pomáhají udržet nadhled, energii a zdravý spánek i v tom nejbláznivějším světě. Stačí jen začít chytře využívat jejího celého potenciálu.

Závěrem lze dodat jen to, že s ashwagandhou nešlápne vedle nikdo, kdo hledá cestu, jak se bez následků vypořádat s psychickým tlakem. Je ideálním společníkem pro každého, kdo večer co večer není schopen vypnout. 

##PRODUCT-WIDGETS-36581##

Autor článku: Richard Sklář

FAQ - Časté dotazy

1) Co jsou adaptogeny?

Adaptogeny jsou byliny (a někdy i houby), které se tradičně používají v obdobích dlouhodobé zátěže. Nejsou to „rychlé nakopávače“ jako kofein – typicky se berou jako součást rutiny. Důležitá je pravidelnost a realistická očekávání.

2) Jaký je rozdíl mezi eustresem a distresem?

Eustres je krátkodobý stres, který může zlepšit výkon a soustředění, protože tělo se po něm umí vrátit do normálu. Distres je naopak dlouhodobý a „nekončící“ – organismus nestíhá regenerovat. Problém není stres sám o sobě, ale jeho délka a intenzita.

3) Proč je dlouhodobý stres problém (a kde se bere kortizol)?

Při stresu tělo vyplavuje hormony, které pomáhají zvládnout zátěž. Když stres trvá dlouho, může se rozjet začarovaný kruh stres–spánek–únava, který se pak těžko brzdí. Proto jsou klíčové regenerace a režim… nejen „vydržet“.

4) Co jsou nejčastější signály, že už nejde o eustres, ale o distres?

Typicky: dlouhodobá únava, podrážděnost, horší spánek, „hlava nejde vypnout“, zhoršené soustředění a pocit, že i malé věci tě vyčerpají. Často se přidává i zhoršená regenerace po běžném dni. Pokud se to táhne týdny, je čas změnit režim.

5) Je ashwagandha vhodná na večer?

Ashwagandha se často volí ve chvíli, kdy člověk potřebuje zklidnit režim a lépe večer „vypnout“. Prakticky ji mnoho lidí zařazuje odpoledne nebo večer, ale vždy záleží na konkrétním produktu a toleranci. Nejlepší je držet se doporučení na etiketě.

6) Kdy se projeví účinek ashwagandhy?

U adaptogenů obecně platí, že jde spíš o rutinu než o okamžitý efekt. První změny lidé často vnímají až po několika týdnech pravidelného užívání. Pokud čekáš výsledek do dvou dnů, většinou budeš zklamaný/á.

7) Jak poznat kvalitní ashwagandhu?

Dívej se na to, jestli jde o standardizovaný extrakt (nejen „prášek z kořene“) a jestli výrobce uvádí obsah účinných látek (např. withanolidů). Kvalita a čitelnost etikety jsou u adaptogenů zásadní.

8) Adaptogeny ráno nebo večer?

Záleží na cíli, konkrétní rostlině i produktu. Některé věci lidé preferují ráno (když řeší výkon), jiné spíš večer (když řeší zklidnění a regeneraci). Pokud si nejsi jistý/á, začni nízkou dávkou a sleduj, jak reaguješ.

9) Jak dlouho brát adaptogeny?

Často se doporučuje dát adaptogenům několik týdnů pravidelnosti, aby šlo něco vyhodnotit. Dává smysl dělat si jednoduchý „check-in“ (spánek, energie, nálada) a podle toho upravit režim. Pokud máš zdravotní potíže nebo bereš léky, je lepší to probrat s odborníkem.

10) Mohu adaptogeny kombinovat s kávou?

Ano, většinou můžete adaptogeny s kávou kombinovat, ale vyplatí se hlídat množství kofeinu, čas užití a případné zdravotní potíže (srdce, tlak, úzkosti, nespavost). Pokud máš pocit, že ti kofein zhoršuje (úzkost, bušení srdce, horší spánek), začni tím, že upravíš kávu a režim. Adaptogeny nejsou náhradou spánku ani odpočinku. A zatímco adaptogeny pomáhají se stresem, kombinace s kofeinem může vést k přetížení organismu.