Kdo by netoužil po věčném mládí, nebo alespoň po mladistvém vzhledu, který z fyzického věku ubírá viditelnou část? Jakýmsi vnějším znakem onoho mládí – alespoň pro většinu z nás – je na první pohled pokožka obličeje, dekolt a stav kůže na rukou.
Během několika vteřin si zpravidla jsme schopni udělat dost přesný obrázek o tom, kolik let může mít i člověk naprosto neznámý. A platí to i opačně. Onen neznámý podobně vědomě nebo podvědomě zkoumá nás samotné. Stěžejní úlohu v tomto zkoumání hraje vzhled pokožky. Její odstín, povrchové struktury, pružnost, ev. defekty. Pro správné uchopení a zacílení péče o pokožku je nutno mít alespoň základní povědomí o tom, jak celý kožní systém funguje.
To, co nazýváme „kůže“, je důmyslný vnější obal těla, chránící naše orgány, svaly a další před vnějším prostředím (viry a bakterie). Kůže samotná je orgán, v našem těle ten největší. Je citlivá na teplo a tlak, udržuje naše vodní hospodářství, dýchá. Ne nadarmo se jí říká „třetí plíce“. V základu se skládá ze tří vrstev – pokožka, škára a nejhlubší vrstva subcutis . Právě ona třetí vrstva, tvořená především tukem, je odpovědná za „kontury“ člověka. Za vizáž a vzhled nicméně odpovídá škára, kde se mj. nacházejí struktury – buňky zvané fibroblasty. Jsou to jakési „továrny“, ve kterých se tvoří zejména vláknité bílkoviny kolagen a elastin a mezibuněčná hmota tvořená hlavně často skloňovanou kyselinou hyaluronovou. Tyto látky udržují tonus pleti. Věkem a díky opakovanému opalování se kolagenní a elastická vlákna začnou lámat a kyseliny hyaluronové začne ubývat. V těchto místech nemá pleť co podpírat a začínají vznikat prohlubně, kterým říkáme vrásky.
Teď jsme u jádra problému. Po dosažení cca 25 let věku začne produkce vlastního kolagenu klesat. Zpočátku tento proces není nijak viditelný, nicméně skrytě probíhá a je to zcela přirozená, fyziologická záležitost organismu. Někdy kolem 30.-35. roku věku už bývá úbytek kolagenu patrný, první vrásky jsou zřetelné . My už víme, že pokud si přejeme proces ubývání vlastního kolagenu zpomalit, měli bychom svoje – doposud funkční – fibroblasty vybídnout k větší produkci. V tomto směru se osvědčily tzv. kolagenové peptidy, které dohromady s dalšími přísadami (např. kyselinou hyaluronovou, vitamíny C a E), technologicky zpracovanými do celku, dokáží fibroblasty vhodně stimulovat. Stačí spolknout tabletku nebo vypít nápoj s těmito pomocníky. Je to jednoduché a může to udělat každý.
Co si ale musíme uvědomit, je skutečnost, že první drobné výsledky „stimulace“ jsou patrné nejdříve po 28 dnech (cyklus obnovování kožních buněk v pokožce). Jestli preparát umí to, co na obalu slibuje výrobce, se nicméně dozvíme po třech až šesti měsících trvalého užívání. Nejde ani tak o to, že bychom se měli „přes noc“ vzhledově vrátit do bezstarostného mládí, jde o to, že se stárnutí pleti viditelně zpomalí. A toho si po nějakém čase samozřejmě všimne i okolí. Dobrá zpráva je, že externí kolagenové peptidy bývají už výrobcem naporcovány na denní dávku, takže není třeba nic dalšího řešit. Pro získání efektu mladistvého vzhledu je vhodné kolagenové peptidy užívat kontinuálně. Není to o tom, že by si člověk na dva měsíce udělal omlazovací kúru a pak čekal, že efekt setrvačností bude pokračovat. Kolagenové peptidy nejsou plastická operace. Je to druh vnitřní výživy kůže. Tady bych chtěla zdůraznit, že jde o výživu kůže jako celek. Vnitřně užívaným přípravkům nelze říct, že si přejete „omladit“ jen obličej. Takže když už dojde ke zlepšení, tak kompletně celé kůže, vč. dalších kožních struktur– nehtů a vlasů (tzv.kožní adnexa). To je takový pozitivní vedlejší efekt.
Ovšem pozor, jedno úskalí přece jen existuje. A tím je sluníčko. Sluneční záření, resp. fotoexpozice přímými slunečními paprsky, má za následek rychlejší stárnutí kůže. Každý jsme jiný, ale v kontextu by mohlo platit, že soustavné opalování dokáže negovat předchozí terapii pomocí kolagenových peptidů. Člověk sice ze čtrnáctidenní opalovací dovolené přijede odpočinutý a nabitý energií, ale zároveň jeho kůže zestárne ne o 14 dní ale o 14 měsíců. Takže pokud si přejeme ze vzhledu ubrat pár let, pak je dobré se chovat jako pravý aristokrat a chránit se důsledně před přímým slunečním zářením.
V titulku článku jsem uvedla, že přirozené kráse je nutno jít naproti. Existuje pár faktorů, které v tomto směru musíme brát v úvahu. V prvé řadě je to genetika. To, co se dědí v genech po rodičích a předcích, se nedá ničím ošálit. Musíme to jen respektovat a doplnit dodržováním zdravého pobytu na slunci, aby nám kůže předčasně nezestárla. Pak je tady výživa pleti zevnitř i vně. Obě strany mince jsou důležité a obě je nutno racionálně zapojit. Čím jsme starší, tím náročnější buďme, naše pleť a její zdravý mladistvý vzhled je odměnou za celé úsilí.
MUDr. Silvie Rafčíková, MBA
publikováno se svolením redakce magazínu Lékárna