Dnešním světem hýbe otázka imunity, respektive efektivity imunitní odpovědi. Z obecného hlediska si zákonitě klademe zásadní otázku, jestli navzdory všem opatřením může jeden každý z nás pro své vlastní bezpečí udělat ještě něco navíc a zvýšit pravděpodobnost, že průběh nákazy nepocítí nebo bude jen mírný?
Tady je nutný monitoring každodenních osobních stereotypů. Co děláme každý den víceméně pravidelně? Mj. hlavně jíme, pijeme, hýbeme se a jsme aktéry nejrůznějších sociálních interakcí. Nikdo jiný, pouze každý z nás dospělých sám za sebe, na základě svéprávnosti rozhoduje, jestli konkrétní strava, nápoje, pohyb nebo setkávání s jinými osobami nám prospějí, nebo pro nás budou kontraproduktivní. Životospráva, ve své komplexnosti zahrnující i záležitost výživy a s ní spojenou nutriční imunitou, skutečně může mnohé ovlivnit. Výživa a pravděpodobnost propuknutí infekce, stejně jako naše zdraví obecně, spolu úzce souvisí.
Podvýživa – a tady dodáváme, že i obézní člověk může být podvyživený – je považována za hlavní příčinu imunodeficitů. Nemoci spojené se špatnou výživou zasahují do širokého spektra různých bakteriálních, virových, zánětlivých a horečnatých nemocí. Nutriční imunita, zavedený pojem, který přímo odkazuje na úzké propojení výživy a odolnosti, ve svém základu představuje dlouhodobé hledisko při posilování a upevňování obranyschopnosti organismu. To znamená, že ten, kdo se dlouhodobě zajímá o to, co má na talíři, jaký přísun vitálních látek tělu dopřeje, měl by podle neúprosných statistik rozhodně lépe zvládat ataky pravidelných sezónních viróz a infekcí.
Konkrétní univerzální, imunitu stimulující, jídelníček jako takový vpravdě náleží spíše do oblasti sci-fi. Existují jen obecná doporučení, jako vyhnout se denaturovaným potravinám, bílé mouce a cukru i ve skrytých formách, omezit alkohol i kouření, stravu doplnit o živé bakterie mléčného kvašení i tzv. superpotraviny s vysokým obsahem antioxidantů (rakytník, zázvor, česnek, atd…) I když budeme všechna pravidla úzkostlivě dodržovat, nikdy nelze s jistotou říci, že na konkrétní organismus 100 % zafungují. Vždy musíme počítat se nějakou mírou selhání, proto díky stravě jen maximalizujeme pravděpodobnost účinků. Cokoli, co v tomto směru uděláme navíc, jen zvyšuje naše osobní šance. To něco navíc, co pro sebe ještě můžeme udělat, je například důsledná péče o zdraví dutiny ústní. Ta je v tomto směru dokonce jedním ze stěžejních faktorů! Náš rychlý průzkum v tomto směru přinesl zajímavá zjištění: Zvyšujete denní příjem vitamínu C i zinku? Určitě ano. Používáte ústenku nebo respirátor dle doporučení? Vesměs ano. Myjete si častěji ruce a desinfikujete je biocidními přípravky? Rozhodně ano. Při nákupech v obchodě používáte rukavice? Většinou ano. Požíváte specializovanou dentální řadu pro desinfekci dutiny ústní a pravidelně kloktáte ústní vodou? Většinou ne.
Jsme u merita věci. Ústa, největší vstupní bránu do našeho vnitřního světa, si většinou zevnitř nechráníme. Přitom je v nich přirozené teplo, vlhko a spousta nutrientů, ideální podmínky pro množení nejrůznějších bakterií a virů. Divili bychom se, kolik patogenních látek se do zbytku těla šíří z dutiny ústní! Kolonie bakterií (streptokoky, stafylokoky aj.) dokáží díky průniku do krevního řečiště osídlit i vzdálené orgány, ve své agresivitě překonat kapacitu imunitní odezvy, dále se množit a dlouhodobě škodit, např. v podobě skrytého zánětu. Imunitní systém z hlediska svého zaměření řeší vše pokud možno v reálném čase a většinou si toho ani nevšimneme, ale i on má nějakou svou horní hranici, svůj limit, který je u každého jedince jinak nastaven. Tady je nutno se ptát: „Když oslabíme imunitní systém jako celek lapáliemi, pocházejícími z dutiny ústní, bude mít dost času i energie, aby se plně zmobilizoval proti neznámému vetřelci?“
Kdybychom na tuto otázku uměli erudovaně odpovědět, udělali bychom to. Jenže v rámci objektivity musíme přiznat, že ani kapacity v oboru nejsou zcela zajedno. Nicméně dutina ústní je záležitost, kterou rozhodně nemůžeme z imunitního hlediska podceňovat. Považte, že nejvíce patogenů nemáme na zubech a dásních, nýbrž na jazyku. A kdo se pravidelně zajímá o bakterie jazyku, když přece moderní je mít dokonale vybělený chrup? Proto doporučujeme nejen čistit, ale i vyplachovat a kloktat, v tyto dny klidně až k hranici posedlosti. Existuje chytré řešení, které spojuje eliminaci zánětlivých ložisek v dutině ústní s pozitivním přímým dopadem na naši celkovou odolnost. Tím je využití betaglukanu v dentální hygieně. Na českém trhu existuje zatím jen jedna taková ucelená řada pro ošetření dutiny ústní, navíc kompletně vyvinutá a vyrobená v ČR! Betaglukan zde v synergickém efektu s dalšími složkami, jako jsou bylinné silice, alantoin a xylitol, dokáže účinně potlačit i vyhojit zánětlivá ložiska, zabránit tak šíření patogenů přes krevní řečiště do vzdálených orgánů. Výše zmíněné složky mají navíc selektivní účinek, tedy tu žádoucí ústní zoo (především laktobacily) zanechávají beze změn a patogeny potlačují. Že je tam navíc pro výrazný stahující účinek ještě laktát hlinitý? To už je jen třešnička na hodně dobrém dortu. Zubní pasta a ústní voda s betaglukany by podle našeho názoru měla být v tyto dny první volbou odpovědného člověka. Po každém jídle, po každé společenské interakci, po probuzení i před spaním prostě tuto vstupní bránu pečlivě ošetřit a důkladně vypláchnout glukanovými prostředky. To je to nejmenší a zároveň maximálně důležité, co pro sebe můžeme navíc udělat.
PharmDr. Milan Krajíček
publikováno se svolením redakce magazínu Lékárna